Náboženství a new age nabízejí obchod.

Náboženství a new age jsou zajisté obchod, a to i z psychologického pohledu něco poskytují a něco také požadují. Co poskytují a co požadují?

Jaký produkt se zde prodává? Pravda, cesta a život? Nebo spíše naděje, útěcha, dobrý pocit, pocit elitismu nebo pocit sounáležitosti a bezpečí? Všechny cesty mají jedno společné a tím je víra. Stručně řečeno víra základem, je to posvěcená neochota k ověřování informací anebo zkušeností zdali nedošlo ke klamu nebo sebeklamu.

Pravda?
Pokud se jedná o pravdu, pak není potřeba víra, protože je-li něco pravdivé, pak v to není třeba věřit. Stačí ověřit. Důkladně a pečlivě, bez předem daných závěrů. A pokud někdo nemá zájem o takovéto ověření, anebo to považuje za nedůležité, pak odmítá pravdu. Pokud někdo tvrdí, že zná něco, co ve skutečnosti nezná a navíc nemá zájem ověřit co nejdůkladněji všechny faktory a motivace, pak je to hloupý člověk. A pokud to tvrdí jako pravdu ostatním, pak ten člověk lže. Lhaní není nic nového. Pokud z toho získá prospěch, ať již jen status, poslušnost druhých nebo emoční prospěch, pak je to podvodník páchající zločin.

Cesta?
Cesta na lepší místo než to, kde právě jsme. Změna k lepšímu je přítomná ve všech duchovních cestách. Můžeme ale změnit náš současný stav a život, když mu nerozumíme? Je možné bez porozumění naší současné psychologické, společenské a fyzické situace skutečně vytvořit lepší situaci? Porozumění je výsledkem pečlivého rozlišení toho, co je pravdivé, a toho, co není, bez ohledu na to, zda to, co není pravdivé, nám poskytuje útěchu, jistotu a pocit bezpečí.
Porozumění je získáno bdělým, čerstvým myšlením a odvahou, není to odměna za víru, následování ani za poslušnost. Nelze jej získat jako dar či odněkud jinud, zvenčí. Nemůže tomu být jinak, porozumění není obsah naší mysli,, ale schopnost zkoumání a vyhodnocení toho obsahu a ještě více zkoumání a vyhodnocení procesu samotného myšlení a jeho chyb uvnitř nás.

Život?
Život není statický a vždy se mění. Pokud se něco nemění, pak to není život. Statická mysl, která neumí nebo jí není povoleno volně inteligentně přemýšlet, je mrtvá mysl. A člověk je robotem, otrokem ideí z minulosti, neprozkoumaných ideí, které se časem budou více a více rozcházet se současným poznáním a životem.
A tato propast bude zdrojem iracionálního násilí, konfliktů, válek a smrti. Pokud nemyslíme, jsme otroky strachu podívat se životu do očí a děláme mnohé činy, abychom se mu vyhnuli. Tyto činy jsou zbabělé činy někoho, kdo slouží více smrti než životu. Jsou to činy člověka, který nezná pravdu ani cestu ani ji nechce znát a navíc se cítí oprávněn ji sociálním nátlakem nebo fyzickým a psychickým násilím zakazovat jiným. Není víry, která ve svém jádru nemá již semeno násilí. Iracionální násilí směřující k rozšiřování a udržování zdroje iracionálního násilí je nesmírně patologické, sadistické a hloupé. Historie to ukazuje opakovaně v mnoha podobách masových i v životě jednotlivců. Nejedná se tedy o náhodu, ale o jasný a plánovaný úmysl.