Dlouhým vývojem a přes mnohá úskalí jsme získali skutečnou výhodu a pomocí ní jsme dosáhli ve světe pozici dominance a prosperitu. Naše lidská mysl je nástroj, který nás na vynesl na vrchol evoluční pyramidy.
Z důvodu tohoto úspěchu jsme naši mysl používali více a více a stala se komplexnější a inteligentnější než kdykoliv v minulosti. Je jisté, že jsme ve větším bezpečí vzhledem k okolnímu světu a přírodě než kdykoli předtím. Také až do současnosti je naše mysl zdrojem naší osobní prosperity. Zajišťuje navigaci ve světě a předvídání negativních okolností tak, že se jim můžeme vyhnout anebo je svojí aktivitou včas odstranit. Naše mysl skutečně dovede zajistit prosperitu a bezpečí.
Přes všechny tyto zřejmé výhody již před dlouhou dobou postřehlo několik všímavých lidi to, co do té doby nebylo úplnou samozřejmostí. A pokud to bylo známo, pak to nebylo do té doby na vysokém stupni priority.
A to je:
Naše mysl v nás tvoří stres a napětí, které ale již nepochází z reality nebo myšlení přímo spojeného s realitou, ale pouze z myšlenkových struktur, ideí a představ. A tento stres a napětí vyústí v myšlenkové procesy a později v jednání, které není racionální. Které je více nebo méně v rozporu s realitou.
Je možné tuto situaci pozorovat studiem lidské historie anebo jen v našem osobním životě.
Není to nic k čemu potřebujete metodu, cizí exotická slova nebo náboženské poučky.
Stačí pozorovat.
Pokud v sobě toto objevíme, zprvu se nám tato situace nemusí zdát jako závažný problém.
Zprvu je pozorováno, že takovéto iracionální myšlení je přítomno jen tu a tam.
A že problém, který to způsobuje, je přítomen jen tu a tam, že to jsou ojedinělé incidenty. Nebo spíš nehody, které snad vznikly souhrou okolností. Měli bychom se nad tím hlouběji a do detailu zamyslet.
Pokud ale víme, že problém iracionality v naší mysli existuje, pak je dobré připustit, že tento problém bude přítomen ve všech oblastech našeho života, kam vstupuje mysl, a nebude časově omezený jen na některé námi objevené incidenty.
To by možná nebyl problém sám o sobě, ale velmi často takovéto iracionální myšlení a jednání vyústí v sebe-násilí nebo násilí na ostatních. Tedy tyto incidenty mají závažné následky a utrpení.
K tomuto řešitelnému problému pak přidá komplikace to, že tento proces je schopen vykolejit přirozenou inteligenci a zapojit mysl do služeb této iracionality.
To, co tuto jednoduchou situaci k pochopení a řešení zablokuje a udělá ji téměř neřešitelnou, je fakt, že si tuto situaci neuvědomujeme a nepovažujeme ji za veliký problém.
Z tohoto vznikají zajímavé otázky:
Je možné si po chvilce tento problém uvědomit?
Jak je možné, že si tento problém běžně neuvědomujeme? Co tomu brání?
Jak je možné, že i když si tento problém uvědomíme, přesto mu nedáme významnou prioritu v denním životě?
Jaké struktury v nás mají zájem vyhnout se řešení tohoto problému?
Jen na závěr chci říct:
Potřebujeme skutečně nadpřirozeno, speciální exotická slova, mysteriozní metody nebo boha, abychom mohli tyto otázky zodpovědět? Ne, nikoliv. Ty jsou jenom výtvory naší zmatené mysli a jsou dobré jen k tomu, abychom si dle nich uvědomili, jak hluboce je naše mysl zmatena a jak přesně se to projevuje.